Ekonomika

Název: Evropská integrace a německé přímé zahraniční investice: důsledky pro domácí investice a středoevropská hospodářství
European integration and German FDI: Implications for domestic investment and Central European economies

Autor: Agarwal, Jamuna Prasad

Časopis: National Institute Economic Review (NER) ISSN: 0027-9501, číslo 160 z dubna 1997, str. 100-111
Přílohy: diagramy, grafy, odkazy
Výtah:
Ve střední Evropě dochází nyní k nejrychlejšímu rozmachu německých přímých zahraničních investic (PZI). Zkoumá se, zda hlavním podnětem pro PZI je hospodářská integrace a zda velikost odcházejícího kapitálu nenarušila domácí investice do německého hospodářství. Rychlý růst německých PZI ve střední Evropě vyvolává důležitou otázku o jejich důsledcích pro cílové země. Je obecně přijímáno, že PZI nepřinášejí cílovým zemím jen kapitál, teechnologii, manažerské a marketingové metody, ale také prohlubují jejich integraci do mezinárodních trhů; toto je zásadní pro účinné umísťování zdrojů. Zvýšená integrace je zřejmá z rostoucí úrovně obchodu mezi Německem a střední Evropou. Vyhlídka na to, že země střední Evropy by se mohly připojit k EU, a některé výhody udělené ve spojení s integrací v rámci evropských smluv podpořily přímé německé investice do České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Avšak hospodářská integrace není pro získání PZI postačující podmínkou.

Název: Teoretická hlediska přechodného období
Theoretical aspects of transition

Autor: Blanchard, Olivier

Časopis: American Economic Review (AER) ISSN: 0002-8282, ročník 86, číslo 2 z května 1996, str. 117-122
Přílohy: grafy, výpočty, odkazy
Výtah:
Předmětem výzkumu je vývoj HDP v 5 státech střední Evropy - Polsku, Maďarsku, Bulharsku, České republice a na Slovensku - od začátku přechodného období. Všech 5 zemí vykazuje podobný průběh, pokles HDP na 70 - 80% jeho předpřechodného období, následovaný pozitivním růstem. Vysvětlení tohoto zlomového vzoru výkonu je důležitou teoretickou otázkou, kterou řeší ekonomové zkoumající přechodné období. Panuje přesvědčení, že reforma vede nejprve k desorganizaci a že tou lze vysvětlit část poklesu výkonu. Má se za to, že tento mechanismus hrál důležitou úlohu na začátku přechodného období v mnoha zemích a že byl nedostatečně prozkoumán. Také se má za to, že čím je větší počáteční otřes a vyšší nezaměstnanost, tím silnější opozice se zvedne proti restrukturalizaci. Panuje přesvědčení, že tento mechanismus je ústřední a že tím je vysvětleno, proč země s největším poklesem výkonu jsou zárověň zeměmi s nejpomalejším vývojem restrukturalizace a růstu.

Název: Podniky a pracující v přechodném období: ekonometrický důkaz
Enterprises and workers in the transition: Econometric evidence

Autor: Svejnar, Jan

Časopis: American Economic Review (AER) ISSN: 0002-8282, ročník 86, číslo 2 z května 1996, str. 123-127
Přílohy: odkazy
Výtah:
Země střední a východní Evropy jsou v 6. roce svého dramatického přechodu od centrálně plánovaného k tržnímu systému. V první fázi přechodu dosáhla většina těchto ekonomik makroekonomické stabilizace, ale také zakusila znatelný pokles úředně měřeného výkonu a pomalejší ale významný pokles zaměstnanosti. Pozornost se tak přesunula na schopnosti vlád zaznamenat rychlý nárůst nezaměstnanosti, vynutit efektivní provoz podniků a zlepšit fungování trhů. Zatímco základním rysem ústředně plánovaného hospodářství byla plná zaměstnanost a státní podniky hromadily neproduktivní pracovní síly, odlišujícím znakem přechodného období byl vznik dvojciferné míry nezaměstnanosti, spolu s měnícím se stupněm privatizace a restrukturalizace a vzniku firem. V článku jsou uvedeny některé nedávné ekonometrické důkazy o chování podniků v zemích střední a východní Evropy a cesta některých jednotlivců od nezaměstnanosti k zaměstnanosti.

Název: Přechod v polovině desetiletí
The transition at mid decade

Autor: Sachs, Jeffrey D

Časopis: American Economic Review (AER) ISSN: 0002-8282, ročník 86, číslo 2 z května 1996, str. 128-133
Přílohy: diagramy, výpočty, odkazy
Výtah:
Přechod od komunismu ve východní Evropě a bývalém Sovětském svazu je rozebírán z hlediska 4 základních úkolů hospodářské reformy. Prvním je systematická transformace, která znamená institucionální, právní, politickou a správní změnu hospodářského systému od státního vlastnictví a ústředního plánování k soukromému vlastnictví a tržnímu rozdělování zdrojů. Druhým úkolem je finanční stabilizace, která znamená konec předreformního měnového převisu, vysoce potlačovanou a otevřenou inflaci a velké finanční schodky. Třetím úkolem je strukturální přizpůsobení, což znamená počáteční přemístění hospodářských zdrojů po zavedení tržních sil. Čtvrtým a dlouhodobým úkolem vlády je realizace určitého rámce pro podporu rychlého hospodářského růstu.

Název: Jak stabilizovat: poučení z postkomunistických zemí
How to stabilize: Lessons from post-communist countries

Autoři: Aslund, Anders; Boone, Peter; Johnson, Simon

Časopis: Brookings Papers on Economic Activity (BPE) ISSN: 0007-2303, číslo: 1 z 1996, str. 217-313
Přílohy: diagramy, grafy, výpočty, odkazy
Výtah:
Zhroucení sovětského bloku v letech 1989 až 1991 znamenalo zničení zavedeného politického systému v celé řadě zemí. Jak rychle klesala moc komunistické strany v celé oblasti a zvláště po pádu Sovětského svazu, ukázalo se jako nemožné udržet hospodářský systém založený na hierarchickém podřízení a převládajícím státním vlastnictví. Země řízené příkazy tedy zdědily jak hospodářský systém, který již řádně nefungoval, tak politický zápas o moc. Jako ústřední problém se ukázala kontrola inflace. Alespoň v těchto zemích se neukázalo jako možné vyrovnat rozpočet nebo ovládat měnovou emisi bez velkých škrtů na dávkách a dalekosáhlého uvolnění cen. Cenová stabilizace je nezbytnou ačkoli ne postačující podmínkou pro to, aby reforma byla úspěšná. Průzkumy jednotlivých zemí stojíce na středních pozicích zjistily, že radikální politika má důležité výhody, ale že pomalejší reforma může mít také přínosné výsledky.

Název: Zpomalení růstu produktivity: různoběžné směry v sektorech výroby a služeb
The productivity growth slowdown: Diverging trends in the manufacturing and service sectors

Autor: Kozicki, Sharon

Časopis: Economic Review (Federal Reserve Bank of Kansas City) (EKC) ISSN: 0161-2387, ročník 82, číslo 1 z prvního čtvrtletí 1997, str. 31-46
Přílohy: grafy, výpočty, odkazy
Výtah:
Pokračující nárůst produktivity práce je zásadní podmínkou pro to, aby bylo možné odvrátit stagnaci růstu reálných mezd a životní úrovně v USA. Analytici předložili různá vysvětlení pro zpomalení růstu produktivity na začátku 70. let a pro to, že v nedávných letech nezačala produktivta zase rychle narůstat. Většna vysvětlení se soustředí na celkové činitele, jakými jsou celková míra úspor a investic nebo jakost pracovních sil. Předložena byla také jiná vyhlídka na zpomalení růstu produktivity a v té je zpomalení rozloženo na hlavní sektory hospodářství se zaměřením na dva největší sektory - výrobu a služby. Z výpočtu vyplývá, že hlavním činitelem, který vysvětluje zpomalení produktivity, je stagnace produktivity v sektoru služeb. Vedlejším a příznivým činitelem je silný růst zaměstnanosti právě ve službách vzhledem k výrobě.

Název: Pojištění v nezaměstnanosti pro nový věk
Unemployment insurance for a new age

Autor: Levin-Waldman, Oren

Časopis: Challenge (CHL) ISSN: 0577-5132, ročník 40, číslo 2 z března/dubna 1997, str. 110-120
Přílohy: diagramy, odkazy
Výtah:
Ve stále větší míře dochází k tomu, že pracující vyčerpají svoje dávky řádného pojištění v nezaměstnanosti a žádají o dávky dodatečné. Vzhledem k tomuto vývoji je systém přetížen. Problém spočívá v tom, že systém ve své současné podobě předpokládá, že vysazení pracovníků jsou dočasná a že ve většině případů se pracovníci vrátí ke svým zaměstnavatelům. Během minulého desetiletí se počet dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 26 týdnů v nezaměstnanosti) zvyšoval rychleji než počet nezaměstnaných krátkodobě. Tito lidé patří k rostoucí třídě chronicky nezaměstnaných; jejich potřebám současný systém již nevyhovuje. Mimoto se změnila také skladba dlouhodobě nezaměstnaných, v jejich řadách se nachází stále více odborníků s vyšší úrovní vzdělání. Rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných vyvolává pochyby, zda může být náležitá práce v období 26 týdnů nalezena. Předložené demografické studie o nezaměstnanosti tuto doměnku vážně zpochybňují.

Název: Nadsazený index spotřebitelských cen - může to být pravda?
The overstated CPI-can it really be true?

Autor: Baker, Dean

Časopis: Challenge (CHL) ISSN: 0577-5132, ročník 39, číslo 5 ze září/října 1996, str. 26-33
Přílohy: grafy; odkazy
Výtah:
Je nepravděpodobné, že důkladné, nestranné hodnocení indexu spotřebitelských cen odhalí podstatné zkreslení v kterémkoli smyslu. V indexu jsou jasné zdroje zkreslení směrem nahoru. Pokud je to praktické, měly by být podniknuty kroky na zmenšení nebo odstranění tohoto zkreslení. Současně však jsou v indexu zdroje zkreslení směrem dolů, které také vyžadují pozornost. Není jasné, zda po zapracování všech veličin by bylo výsledným účinkem zvýšení nebo snížení indexu cen, avšak zdá se velmi nepravděpodobné, že by čistá míra byla velmi odlišná od té, která již byla uvedena. Zdá se, že současný index cen dobře zapadá do nedávného hospodářského vývoje USA. Velkým nadsazením indexu cen vznikají údaje, které do skutečnosti nezapadají.

Název: Propojení mezi pracovními příležitostmi a inflací
The jobs-inflation connection

Autor: Clark,Kim

Časopis: Fortune (FOR) ISSN: 0015-8259, ročník 134, číslo 4 z 19. srpna 1996, str. 36; European 19
Přílohy: grafy
Výtah:
Neinflačně se zrychlující inflační míra nezaměstnanosti (NAIRU) je jedním ze základních kamenů hospodářského světa. Během určité doby většina ekonomů hlavního proudu souhlasila s tím, že NAIRU v USA je pravděpodobně 6%. Z tohoto důvodu s každým oznámením o ještě dalším měsíci, kdy byla nezaměstnanost pod 6%, odprodali investoři část dluhopisů a federální banka někdy zvýšila úrokové sazby. Avšak v měsících, odkdy zaměstnanost poklesla pod dohodu NAIRU se inflace ve skutečnosti zpomalila. Základní míra inflace v první polovině 1996 například klesla na 2,8% z 3% v roce 1995. Tento empirický důkaz neodporuje teorii přirozené míry nezaměstnanosti, ale ukazuje, že většina standardních odhadů NAIRU byla mylná. Využitím standardních statistických metod na odhady NAIRU našli Douglas Staiger a James H. Stock z Harvard's John F. Kennedy School a Mark W. Watson z Princeton's Woodrow Wilson School řadu chyb.

Název: Rovnováha mezi konkurencí a spoluprací
Balancing competition and cooperation

Autor: Kenworthy, Lane

Časopis: Challenge (CHL) ISSN: 0577-5132, ročník 39, číslo 4 z července/srpna 1996, str. 51-58
Přílohy: diagramy, grafy, odkazy
Výtah:
Logické a komparativní důkazy vedou k závěru, že účinný způsob pro zlepšení dlouhodobého ekonomického zdraví je více spolupracovat. Existují oblasti na střední a nižší a úrovni, kde je místo pro lepší rovnováhu mezi konkurencí a spoluprací, a v jisté míře je využíváno. Během uplynulého desetiletí začali američtí výrobci automobilů posouvat své vztahy s dodavateli a zaměstnanci směrem ke spolupráci. Některé dodavatelské firmy dostaly dlouhodobé zakázky, výměna informací a přímá dodavatelská účast jsou nyní mnohem běžnější. Spolupracující instituce mohou být povzbuzeny vládní politikou. V roce 1984 schválil Kongres National Cooperative Research Act, který podstatně uvolnil omezení uvalená na kooperativní výzkum. Od té doby se rozšířily společné akce ve vědě a výzkumu. Federální vláda poskytuje daňové úlevy pro firmy, které vytvářejí programy zaměstnanecké držby akcií, a mohly by to dělat také pro rozšíření záruk zaměstnanosti nebo účasti pracujících.

Název: Kdy je důležité investovat do vzdělání a kdy ne
When investing in education matters and when it does not

Autor: Rosenzweig, Mark R

Časopis: Challenge (CHL) ISSN: 0577-5132, ročník 39, číslo 2 z března/dubna 1996, str. 22-29
Přílohy: grafy
Výtah:
Jedna studie zkoumá průřez učiněného výzkumu o účincích vzdělání na produktivitu. Empirické poznatky ukazují, že v oblastech, kde se učení vyplácí, ať už díky zavedení nových technologií nebo změnám pravidel obchodní výměny, může se návštěva škol mnohonásobně vyplatit a investice do školení těmto příležitostem odpovídají. Avšak není žádný důkaz o tom, že školní investice jsou návratné při nedostatku důvodů pro studium, pokud by však takové investice nepřinesly inovaci samy o sobě. Z této skutečnosti si mohou politici vzít ponaučení v tom, že rozhodnutí o investicích do vzdělávání vyžadují znalosti o přesném charakteru zamýšlených změn ve výrobě nebo kapitálových investicích, ke kterým v budoucnu dojde. Pro stanovení úspěšných vzdělávacích strategií, které míří k dosažení vyšší míry růstu nestačí měřit rozdíly v platech školených skupin nebo předvídat celkové kapitálové investice.