Informační systémy

Název: Manažeři informačních systémů potřebují mít na produktivitě cenovku
IS managers need to put a price tag on productivity

Autor: Corcoran, Cate T

Časopis: InfoWorld (IFW) ISSN: 0199-6649, ročník 19, číslo 21 z 26. května 1997, str. 65-66
Výtah:
Manažeři informačních systémů by měli hledat projekty, které přinesou jejich podniku více peněz, zatímco jejich zavedení bude poměrně levné. Splnit tento cíl vyžaduje provést přesný propočet nákladů na projekt, stejně jako očekávaných zisků. Obchodní část podniku, nikoli informační technici, musí rozhodnout, které projekty jsou nejdůležitější, a to v závislosti na výnosech, které podniku přinesou, a také kolik budou stát. Odhadovat náklady a předávat informace o nich zbytku podniku je prací oddělení informační techniky. Při odhadování nákladů zamýšleného projektu bude oddělení uvažovat jednorázové náklady a rovněž náklady životního cyklu výrobku. Běžně se stává, že podniky podceňují náklady na školení a přechod na nový způsob práce. Informační oddělení by mělo být při svých odhadech co nejpřesnější. Mezi přínosy neboli důvody k zahájení projektu patří: 1. snižování nákladů, 2. uspoření nákladů a 3. zvýšení zisku. Kvůli zkoumání poměru náklady - zisk by měl být zisk co nejvíce vyčíslen. Běžná modernizace infrastruktury by neměla být započítána do této záležitosti, ale měla by být plánována odděleně od řádného rozpočtu na informační techniku.

Název: Informační služby potřebují vedoucí pracovníky více než kdy jindy
More than ever, IS needs leaders

Autor: Bolton, Bart

Časopis: Computerworld (COW) ISSN: 0010-4841, ročník 31, číslo 20 z května 19, 1997, str. L2-L11
Přílohy: diagramy
Výtah:
Informační služby potřebují vedoucí pracovníky a jejich schopnosti v celé své struktuře. Mezi základní schopnosti informačních služeb patří nejen odborné dovednosti, ale také rysy vystupování - pružnost, snaha o vysokou úroveň, sebevzdělávání a sebedůvěra, které jsou potřeba, aby bylo možno obstát v neustálém proudu změn. Informační technici potřebují klást větší důraz na rozvoj vůdčích dovedností než na dovednosti manažerské. Vůdcovství znamená dát lidem směr a zorganizovat je a také motivovat a inspirovat. Lidé z informačních služeb rozvíjejí své vůdcovské dovednosti tím, že stále usilují o celostnější pohled. Vedoucí podnikových informačních služeb by měli hledět na svůj vlastní způsob vedení. Jednotlivec na cestě k vůdcovství musí nejprve vědět, kdo je, rozumět důležitým vlivům ve svém životě a přijímat odpovědnost za svůj osobní růst. Vůdci jsou jedineční a tudíž jednotlivci a jejich způsoby vedení jsou odlišné.

Název: Nebezpečné tajemství www
The dangerous secret of the World Wide Web

Autor: Hayashi, Alden M

Časopis: Datamation (DAT) ISSN: 0011-6963, ročník 43, číslo 5 z května 1997, str. 41
Výtah:
World wide web úplně mění pravidla hry pro podniky informačních služeb. V minulosti vyvíjela informační technika systémy pro příjemce v zajetí, totiž zaměstnance pracující uvnitř podniku. Avšak siťové aplikace jsou navrženy tak, aby dostihly uživatele po Internetu, a příjemci již nemusejí být v zajetí. Tato nová dynamika má dva důsledky. 1. Informační technika již nemůže kontrolovat koncového uživatele svého systému. 2. Není již dostačující tvořit aplikaci, která je pouze funkční a spolehlivá. Podniky informační techniky musí nyní tvořit síťové aplikace, které kromě toho, že spolehlivě plní určité funkce, musejí také bavit lidi a vést je k tomu, aby se chtěli na jednotlivou web stránku vrátit.

Název: Rozhovor s doktorem paradoxem

Autor: Stamps, David

Časopis: Training (TBI) ISSN: 0095-5892, ročník 34, číslo 5 z května 1997, str. 42-48
Výtah:
Při jednom rozhovoru vyjadřuje Richard Farson, autor knihy Management of the Absurd: Paradoxes in Leadership své názory na nebezpečí školení pro vedoucí a chybě managementu rozpoznat měnící se potenciál počítače. Jeden z neviditelně samozřejmých signálů že, vrcholový management dnes selhává je sňatek počítačů a telekomunikací. S počítačem lze navrhovat zásadně odlišné organizační vzory. Farson si myslí, že pracovníci chtějí ovlivňovat záležitosti, které se jich týkají, ale také chtějí pohodlí hierarchie. Management není cesta k získávání dovedností; manažeři potřebují vzdělání, ne proškolení, protože se neustále střetávají s komplikovanými, paradoxními dilematy, která si žádají perspektivu, vizi, úsudek, moudrost, pokoru a soucit. Tyto vlastnosti nemají nic společného se zručností, ale široce souvisejí se vzděláváním. Farson říká, že pokořující pravda v povolání školitele je, že žáci vždy pochytí více jeden od druhého než od učitelů. Školitelé by měli z tohoto základu vyjít a nedívat se na to jako na problém.

Název: Databázoví přeborníci
DB dandies

Autor: Menagh, Melanie

Časopis: Computerworld (COW) ISSN: 0010-4841, ročník 31, číslo 16 z 21.dubna 1997, str. 99
Přílohy: diagramy
Výtah:
V jednom rozhovoru vystupovali Robert Castaldi ze společnosti Lockheed Martin IMS, Paul Eichhorn ze společnosti Desaulniers MacLeod, Polly Ann McClure z University of Virginia, Donald Cook z Naval Educational and Training Professional and Technology Center a Melanie Pipkin ze společnosti Walt Disney World a rozebírali otázku nových zaměstnanců a požadavky, jaké mají na databázové odborníky. Podle Eichhorna je nejžádanější dovedností DB2. Castaldi si myslí, že na vstupní pozici není nezbytná znalost určité značky. Cook si myslí, že odborní pracovníci s databázemi musejí strávit na jednom detailu celé hodiny.

Název: Datová střediska marketingu pomáhají společnostem předvídat vývoj a být před konkurencí
Marketing data marts help companies stay ahead of the curve and in front of the competition

Autor: Post, Carol

Časopis: Direct Marketing (DIM) ISSN: 0012-3188, ročník 59, číslo 12 z dubna 1997, str. 42-44
Výtah:
Ve způsobu, jakým společnosti jednají se současnými a potenciálními zákazníky, se odehrála zásadní změna. Podniky mohou nyní mít podrobnější informace o zákaznickém chování, a proto neosobní davový marketing ustoupil marketingu soustředěnému na zákazníka. Datová střediska jsou zvláštní, aplikačně pořádané úschovny dat, které jsou využívány podniky pro sběr marketingových informací a tvorbu zpráv. Datová střediska nejsou tak nákladná jako datové úschovny a lze je spřahnout za kratší dobu. Narozdíl od 3 milionů dolarů na datovou úschovnu stojí datové středisko necelý 1 milion a může vzniknout rychleji. Například Disney Vacation Club používá své datové středisko, aby odhalil potenciální zákazníky, charakterizoval zákazníky existující a přizpůsobil nabídky podle jejich potřeb a vyvinul osobní strategii pro obchodníky.

Název: Dům dat
House of data

Autor: McCune, Jenny C

Časopis: Management Review (MRV) ISSN: 0025-1895, ročník 86, číslo 3 z března 1997, str. 60-61
Výtah:
Datová úschovna si vezme kousky a zlomky dat uložených v podnikovém operačním systému a všechna je vloží do jedné databáze. Na datových úschovnách je dobré, že jejich cena klesá. Každá společnost, která uvažuje o úschovávání dat musí vymezit svoje potřeby: co chce vykonat a jaké informace potřebuje. Nastínit, jaké informace patří do datové úschovny je záležitostí manažerů, kteří systém využívají. Je dobré začít s malou datovou úschovnou, protože tyto informační projekty mají sklon k exponenciálnímu rozšiřování.

Název: Informační pracovníci a linioví manažeři potřebují překlenout propast
IS and line managers need to close the gap

Autor: Champy, Jim

Časopis: Computerworld (COW) ISSN: 0010-4841, ročník 31, číslo 4 z ledna 27, 1997, str. 76
Výtah:
Bylo ukázáno, že informační odborník musí překonat 2 překážky na cestě k vytvoření náležité infrastruktury podniku. První překážka zahrnuje poznávání. Informační odborníci neuvažují stejně jako obchodní manažeři. Doposud mnoho podniků řešilo tento problém tak, že udělalo obchodníka hlavním informačním vedoucím. Takový postup je chybný a vysoce riskantní, pokud není dotyčný manažer také technicky vzdělán. Druhá překážka, kterou je třeba překonat, spočívá v přenechání řízení informačním službám a vytvářením si důvěry v ně. V sázce je rozvoj vzájemného porozumění mezi těmi, kteří se považují za “domovníky”, a těmi “nájemníky” z informačních služeb v době, kdy se technika přesouvá do středu obchodní strategie.

Název: Pracujte bez papíru, pouze s jedním listem za čas
Go paperless one sheet at a time

Autor: Frazee, Valerie

Časopis: Personnel Journal (PEJ) ISSN: 0031-5745, ročník 75, číslo 11 z listopadu 1996, str. 68-70+
Výtah:
Zařídit kancelář bez papíru neušetří jen úložný prostor, čas a peníze, ale zlepší také týmovou komunikaci, přesnost a bezpečnost záznamů. Papír lze vyřadit z oběhu převedením obsahů do elektronických souborů a uschováním v databázích se záložkou. Zaměstnavatelé by měli znovu zvážit, jak jednají s informacemi o zaměstnancích. Steve Zarate, podnikový informační vedoucí a přeborník v bezpapírovosti ve firmě PeopleSoft, využívá jednoduchý interaktivní hlasový systém, aby si založil stopu se zaměstnaneckými daty a požádal zaměstnance, aby sami data vložili. Elektronický převod informací prodejcům a zasílání výkonnostních hodnocení po linkách jsou další způsoby na snížení papírovosti. Zábrany proti bezpapírové automatizaci mohou tvořit obavy o počáteční náklady a o přístup zaměstnanců k počítačům.

Název: Není možné utratit peníze a čekat
It doesn't have to be spend and hope

Autor: Axson, David A J

Časopis: Financial Executive (FEX) ISSN: 0895-4186, ročník 12, číslo 5 ze září-října 1996, str. 18-24
Přílohy: grafy
Výtah:
Vedoucí finanční pracovníci mají strach, že zůstanou pozadu za technickým vývojem, a snaží se zvládnout své investice do informační techniky a vyčíslit její skutečnou hodnotu. Průměrný náklad na služby informační techniky dosahuje 2,2% zisku jednotlivého podniku. Úspěšné řízení funkcí informační techniky má 4 klíčové oblasti: 1. omezovat přílišný počet pracovníků, 2. vytvořit schopnosti projektového managementu na světové úrovni, 3. přesunout ohnisko zájmu z rozvoje software na integraci a 4. zvládnout několikanásobné infrastruktury. Zaměřením se na tyto cíle mohou prozíraví finanční vedoucí odsunout zbytečné věci stranou a soustředit se na úkoly, před kterými stojí informační technika. Pokud by informační technika začala hrát v podniku vyšší úlohu, musí se vrcholový management nejprve soustředit na základní věci a naučit se, jak zvládat informační techniku účinněji a efektivněji.

Název: Plánování informačních systémů: model a empirické zkoušky
Information systems planning: A model and empirical tests

Autoři: Hann, Jim; Weber, Ron

Časopis: Management Science (MCI) ISSN: 0025-1909, ročník 42, číslo 7 z července 1996, str. 1043-1064
Přílohy: diagramy, příloha, odkazy
Výtah:
Empirické výzkumy postupů při plánování informačních systémů u různých organizací ukazují, že zde existují široké rozdíly. Byl sestaven a zkouší se model založený na teorii zprostředkování a ekonomii transakcí a nákladů, který by měl tyto rozdíly vysvětlit. Jelikož roste nejistota staršího managementu s ohledem na rozšíření funkcí informačních systémů, má se za to, že tento bude svěřovat více rozhodovacích pravomocí managerovi informačních systémů. Následkem zvýšených agenturních nákladů bude starší management žádat větší plánování informačních systémů, aby získal základ pro sledování a zavázání managera. Jelikož plány informačních systémů mohou být použity v případě nepředvídaných okolností, aby rozhodly o rozdělení zisků a ztrát mezi starší management a managera informačních systémů, budou se jak starší management, tak manager informačních systémů snažit ovlivnit plánovací postup a formu závěrečného plánu. Má se za to, že relativní specializace lidského kapitálu staršího managementu proti managerovi informačních systémů bude určovat, čí hlediska převládnou při přípravě a formě plánu informačních systémů.

Název: Využívejte lépe informační techniku
Make a difference by doing IT better

Autor: Richards-Carpenter, Colin

Časopis: People Management (PMT) ISSN: 1358-6297, ročník 2, číslo 12 z 13. června 1996, str. 39-40
Přílohy: diagramy
Výtah:
Odborníci z personální oblasti si nyní uvědomují, že se jejich úloha mění rychleji než úloha ostatních pracovníků v podnicích. Tlak na zvýšení produktivity zaměstnanců není ojedinělým jevem - přečkal totiž úpadek a začlenil se do popisu práce personálních pracovníků. Zvýšení produktivity pomocí rozvrstvení managementu, rozvoj rozhodovacích procesů a přiblížení personálních pracovníků k obchodním cílům si vyžádaly zavedení informační techniky. Má-li být dosaženo dalších zlepšení, bude podnětné využití počítačů v personální práci ještě důležitější. Personální odborníci mají stále daleko k tomu, aby získali ze svých počítačových systémů optimální výkon. V článku jsou probírány výsledky ročního průzkumu provedeného časopisem Computers in Personnel and Training.